Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Environmentální gradienty v korytovitých přehradních nádržích
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Výskyt environmentálních gradientů v korytovitých přehradních nádržích je ovlivněn především velikostí nádrže a dobou zdržení vody v ní. Aby se v nádrži mohly gradienty vyskytovat, musí se jednat o dostatečně velkou a dostatečně hlubokou nádrž. V takovéto nádrži pak nalézáme vertikální a horizontální gradienty. Vertikální gradienty jsou poměrně běžné i v jezerech, naproti tomu většina horizontálních gradientů se vyskytuje především v hlubokých korytovitých nádržích. Přehradní nádrže mají několik typických horizontálních gradientů, jako je například gradient živin, kterých směrem od přítoku k hrázi ubývá. Vertikální abiotické gradienty jsou stejné jak pro nádrže, tak pro jezera. Jedná se především o gradienty světla, tepla a rozpuštěného kyslíku. Některé horizontální abiotické gradienty mohou být společné jak pro nádrže, tak jezera. Abiotické gradienty mnohdy ovlivňují i gradienty biotické. Například gradient živin ovlivňuje gradient všech organismů v nádrži. Jednotlivé druhy organismů, žijící v nádržích, preferují určité podmínky prostředí. Ty mohou být dány kombinací těchto gradientů. Preferované oblasti jednotlivých druhů perlooček se mohou značně překrývat. V těchto místech se tedy vyskytují oba rodičovské druhy. Vznikají tak hybridní zóny, kde se mohou křížit příbuzné druhy perlooček komplexu...
Environmentální gradienty v korytovitých přehradních nádržích
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Výskyt environmentálních gradientů v korytovitých přehradních nádržích je ovlivněn především velikostí nádrže a dobou zdržení vody v ní. Aby se v nádrži mohly gradienty vyskytovat, musí se jednat o dostatečně velkou a dostatečně hlubokou nádrž. V takovéto nádrži pak nalézáme vertikální a horizontální gradienty. Vertikální gradienty jsou poměrně běžné i v jezerech, naproti tomu většina horizontálních gradientů se vyskytuje především v hlubokých korytovitých nádržích. Přehradní nádrže mají několik typických horizontálních gradientů, jako je například gradient živin, kterých směrem od přítoku k hrázi ubývá. Vertikální abiotické gradienty jsou stejné jak pro nádrže, tak pro jezera. Jedná se především o gradienty světla, tepla a rozpuštěného kyslíku. Některé horizontální abiotické gradienty mohou být společné jak pro nádrže, tak jezera. Abiotické gradienty mnohdy ovlivňují i gradienty biotické. Například gradient živin ovlivňuje gradient všech organismů v nádrži. Jednotlivé druhy organismů, žijící v nádržích, preferují určité podmínky prostředí. Ty mohou být dány kombinací těchto gradientů. Preferované oblasti jednotlivých druhů perlooček se mohou značně překrývat. V těchto místech se tedy vyskytují oba rodičovské druhy. Vznikají tak hybridní zóny, kde se mohou křížit příbuzné druhy perlooček komplexu...
Zhodnocení stávajících návrhů a koncepce doplňujících variant pro řešení protipovodňové ochrany města Krnova a obcí v povodí Opavy systémem dílčích úprav využívání povodí Opavy a Opavice‚ které umožní minimalizaci retenčního prostoru plánované údolní nádrže Nové Heřmínovy
Šindlar, Miloslav
Zhodnocení stávajících návrhů a koncepce doplňujících variant pro řešení protipovodňové ochrany města Krnova a obcí v povodí Opavy systémem dílčích úprav využívání povodí Opavy a Opavice, které umožní minimalizaci retenčního prostoru plánované údolní nádrže Nové Heřmínovy. Součástí návrhu bude návrh postupu řešení jednotlivých opatření s okamžitými efekty a odborný odhad snížení nákladů proti variantě s velkou přehradní nádrží. Cílem studie je zadání pro podrobné rozpracování dokumentace alternativní varianty k současnému návrhu údolní nádrže Nové Heřmínovy tak, aby mohla být obhájena v odborných kruzích a použita pro osvětu veřejnosti.
Dynamics of fish spatial distribution in reservoirs
ŘÍHA, Milan
Disertační práce se zeměřila na několik aspektů ekologie ryb v údolních nádržích a na metodiku vzorkování rybích obsádek v těchto vodních tělěsech. Práce je členěna do tří částí. První část se věnuje změnám prostorového rozmístění ryb, a to jak během sezóny tak během diurnálního cyklu. Druhá část pojednává o účinnosti a selektivitě různých odlovných prostředků používaných pro vzorkování rybích obsádek ve stojatých vodách. Třetí část popisuje dlouhodobý vývoj populací dominantních druhů ryb v údolní nádrži Římov.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.